Povídání s vedoucím stř. 300 a 600 (lisovna kovů a montáže) Lukášem Moravcem o jeho koníčku jsem plánovala už delší dobu a zdá se, že nastal ten pravý čas. Jaro přímo vybízí k pobytu v přírodě, po dlouhé zimě člověk toužebně vyhlíží sluníčko a lačně nasává čerstvý jarní vzduch – ideální chvíle vyrazit třeba na golfové hřiště.
Lukáš sportuje celý život. Jak sám říká, vyzkoušel už ledacos a většinou se mu dařilo. Dlouhá léta se věnoval závodně v regionálních podmínkách tenisu a když mu problémy s koleny už neumožňovaly hrát naplno (a taky ho prý začalo štvát, že ho poráží mladší kluci), rozhlížel se po fyzicky méně náročném sportu. Golf měl tak trošku na očích v rodině a když si ho zkusil na firemní akci v Hnátnici, dostal chuť se mu věnovat víc. Navíc stát se golfistou v Lanškrouně je prý celkem jednoduché. V dojezdové vzdálenosti 20 km jsou hned dvě krásná golfová hřiště, takže jak sám říká: „Když mě popadne chuť, sbalím výstroj a za dvacet minut jsem na hřišti. Klidně odpoledne po práci – za hodinku obejdu pár jamek, vyčistím si hlavu, nadýchám se čerstvého vzduchu a je mi fajn“.